Detail aktuality
Díl 2. Pongau - Umag: pokračujeme na Istrii
pátek 12. června 2020 6.00 hod.
Po celkem pohodovém spánku na dálničním parkovišti jsme ráno jeli dále po dálnici směr Villach. Cestou po Tauernautobahn A10 zaplatíte za průjezd tunely mýto ve výši 12,50 EUR. Nevíme, jestli je to změna posledních měsíců, ale mýtnice je nově bez obsluhy, platba kartou je však bezproblémová. Automat standardně netiskne účet, pokud jej chcete nebo potřebujete, nezapomeňte stisknout tlačítko „Quittung“.
U Villachu jsme se dali směr Lublaň, značený jednoduše jako SLO(vinsko). Po pár kilometrech vás potká ještě jedna automatická mýtnice, tentokrát od vás vybere 7,50 EUR a za chvíli již projíždíte hraničním tunelem Karawanken. Za tunelem jsme se potkali s první hlídkou, slovinskou hranici střežila tamní policie silou jedné postarší ženy, která se na připravené doklady ani nekoukla a na otázku „Kam putujete?“ nás na základě odpovědi, že do Chorvatska, mlčky propustila dál. Na obchvatu Lublaně jsme potkali jediný hustší provoz na celé cestě, trefili jsme se do ranní špičky. Nicméně bez jakéhokoli zdržení jsme pokračovali směr Koper. Kousek za Lublaní byl již provoz v „letošním normálu“, tedy velmi řídký.
V přístavním Koperu, jehož předměstí se v poslední době výrazně změnilo (k lepšímu!), jsme nakoupili v Hoferu (ALDI), levněji než u nás (koupené pečivo bylo i o dost lepší), a natankovali naftu opět „do plna“ za přijatelné 1 EUR za litr nafty. Jedno euro je asi tak nízká cena, že se ani nesnažili o baťovských 0,999 EUR.
Z Koperu jsme pokračovali na hraniční přechod s Chorvatskem Dragonja. Před přechodem byla kolona asi deseti aut, ale odbavení bylo plynulé, zdrželo nás snad pět minut. Důvodem drobného čekání je diktování telefonního čísla chorvatskému policistovi, který si jej zapíše spolu s vaším jménem a sděleným cílem cesty. Nic neověřuje, pravděpodobně byste ho uspokojili i číslem 567123. Nadiktovali jsme správné číslo, třeba to přecejen může být k něčemu dobré.
To byla naprosto jediná formalita související s cestou čtyřmi zeměmi, Českem, Rakouskem, Slovinskem a Chorvatskem. Cesta byla volnější než kdykoli dříve, nafta levnější, obsluha na benzinkách usměvavější, na Tank Ono v Dolním Dvořišti dokonce pozdravila (to jsme tam opravdu nikdy dříve nezažili!).
Dále jsme ujeli necelých 20 km do istrijského Umagu do předem vybraného kempu. A o tom už zase příště!
Data k cestě Liberec - Umag:
ujetá vzdálenost 905 km
čistý čas jízdy 10,5 hod.
průměrná rychlost 86 km/h
průměrná spotřeba 9,3 l nafty na 100 km
mýto a zahraniční dálniční známky (přepočteno na Kč) 1180 Kč