Detail aktuality

16.07.2021

Již podruhé vyrazil cestovatel Honza z Vanisti.cz na testovací jízdu s jedním z našich vozů. A i tentokrát si pro vás připravil reportáž z jeho cesty. Nyní byl na řadě Mercedes-Benz Marco Polo :-)

 

---

 

Předání vozu a naše první kilometry 

Je sobota ráno a já doma popoháním rodinu, abychom už už vyrazili do AutoPartner PLUS v Liberci převzít si na prodloužený víkend Mercedes Marco Polo. Snažím se omezit množství věcí, co to jen dá. Přeci jen je to znatelně menší auto, než jsme zvyklí z velkých vestaveb, a my tam budeme čtyři.

Krátce po deváté nás vítá usměvavý technik a ukazuje na naleštěné Marco Polo. Tohle bude náš společník na následujících pár dní. Otevírám zavazadlový prostor a trochu rozpačitě si pomyslím, že takhle málo místa nemůže stačit snad ani dvěma lidem. Moc nad tím nepřemýšlím a překládám naše věci do stříbrného krasavce. Časem pochopím, jak je to vlastně celé vymyšlené...

 

Během chvíle je auto "naše" a první kilometry vedou na nedaleký vrch Javorník. Kromě fotogenického hotelu Obří sud je zde i hezká vyhlídka s kapličkou, možnost procházky do nedalekého lesa, ale hlavně - dole pod kopcem - řada atrakcí pro děti. 

Náš plán pro tento den je ale jiný. Chceme maximálně využít jízdního komfortu a malých rozměrů této vestavby a užít si v rychlejším sledu po sobě několik zajímavostí v Českém ráji. První z nich se stala zřícenina skalního hradu Valečov. Na nevelkém parkovišti potkáváme několik obytek, které zde očividně nocovaly. Stavíme vedle většího "brášky" a vyrážíme na obhlídku nedaleké památky. Výhledy do okolí a samotná atmosféra hradu nám dává pochopit, proč byl tento hrad častou předlohou výtvarných děl Karla Hynka Máchy.

 

Vaření v kompaktním voze

Scházíme zpět k autu a hladová posádka se hlasitě ozývá. Výborná příležitost vyzkoušet vestavěnou kuchyňku. Zdvihám střechu, abych mohl u vaření stát, a jsem překvapen, kolik prostoru mi nad hlavou zbývá i při mé výšce bezmála 190cm. Výroba pokrmu je dílem okamžiku, během kterého se nestačím divit, že v tomhle autě je ta kuchyňka znatelně větší a použitelnější, než v kdejaké větší vestavbě. 

"Obytné" uspořádání interiéru auta s rozloženým stolkem a otočenými předními sedačkami poskytuje dostatek pohodlí i pro čtyři strávníky, a - jak už to tak bývá - konzumace zabrala znatelně méně času, než příprava samotného pokrmu.

 

Setkání s veterány

Umýváme nádobí v praktickém kulatém dřezu, skládáme střechu, a vyrážíme na rozhlednu Čížovka. Poměrně úzké a klikaté okresky Českého ráje jsou jako stvořené pro Marco Polo. Tahle malá vestavba je tu jako doma a řídit ji v tomto krásném prostředí je čistá radost, mimo jiné i díky perfektnímu devítistupňovému automatu. Ani se pořádně nestihneme se ženou a s dětmi pokochat elegantním designovým interiérem Mercedesu a už parkujeme pod rozhlednou.

Možná trochu rutinní návštěva věže získává nezapomenutelný rozměr, když se parkoviště začíná postupně plnit historickými vozidly. Auta z počátku 20. století mají na své vyjížďce plánovanou zastávku právě pod rozhlednou a my jsme byli u toho! Vidět vedle sebe více než 100 let vývoje automobilů, to je rozhodně výjimečný zážitek.

 

Pokochali jsme se naleštěnými veterány, obdivně shlédli dobové kostýmy posádek, a pak za sebou rádi zavřeli posuvné dveře a zapnuli v horkém dni klimatizaci. Její výdechy v celém prostoru auta (nejen v přístrojové desce) zajistily příjemnou teplotu interiéru během pár minut. Další zastávka už byla pro tento den poslední - Chlumec nad Cidlinou a návštěva známých. Po více než roce "odloučení" v důsledku covidových opatření jsme si užili společné setkání a využili možnosti přespání v "našem" Mercedesu na zahradě za domem. Marco Polo nemá vlastní toaletu a sprchu jako větší obytné vestavby, takže jsme ocenili přístup do domu. V podstatě jsme tu bydleli jako v kempu.

 

Noc ve voze

Přípravy na noc proběhly během chviličky. Zdvižení stanové střechy je dílem okamžiku. Dolní lůžko trvá o něco déle, ale to je dáno tím, že elektricky ovládané sklápění opěradel sedaček má prostě svoje tempo. Zajímavé je, že sedačky mají v sobě vestavěné nafukovací polštáře, které zajišťují posádce boční vedení těla během jízdy. Při přípravě dolního lůžka se pak tyto polštáře automaticky vyfukují až do úplné roviny. Hezky vymyšlené!

Obě postele jsou připravené a jde se spát. Děti po náročném dni usínají během chvíle. Není se ani čemu divit - horní matrace leží na talířkovém roštu, takže výsledný komfort spaní je až překvapivě vysoký. Dolní lůžko působí na první pohled trochu rozpačitě. Předěly mezi jednotlivými částmi postele, otvory po sponách bezpečnostních pásů... Uléháme tedy poněkud rozpačitě. Jaké je ale překvapení - nic z toho člověk při spaní necítí. Ráno si jen se ženou mírně postěžujeme na skutečnost, že postel byla na naše poměry trochu tvrdá.

 

Úložný prostor

Ráno po snídani balíme. Jak jsem během dne víc a více poznával auto, pochopil jsem, že ten úložný prostor není tak marný, jak to na první pohled působí. Když jsme auto přebírali, byla lavice sezení posunuta až v nejzadnější poloze, tedy zabírala prostor, který může sloužit pro zavazadla. Dále lůžkoviny je nejlepší umístit nad zavazadlový prostor - tedy na část matrace, která se po složení stává součástí postele. Tam nezabírají místo a jsou k dispozici, kdykoli se rozkládá spaní. A v neposlední řadě skříňky, které jsou součástí vestavby, vypadají na první pohled velice skromně. Ale jakmile je člověk otevře, nestačí se divit, kolik věcí se tam vejde. Stačí 24 hodin s autem a co člověk nezjistí!

 

Marco Polo jako každodenní vozidlo

Vyrážíme na další návštěvu, kde auto získává zaslouženou pozornost. Při třetí prohlídce podávám už skutečně profesionální výklad. Všichni obdivují kombinaci kompaktních rozměrů auta a prostorného a pohodlného interiéru. To jsme již poznali na vlastní kůži. Další den mě ale čeká další věc, kterou si chci s tímto autem vyzkoušet, a to je použití jako každodenní vozidlo.

 

Práce bohužel tentokrát nepočkala a musel jsem v pondělí do kanceláře. Ideální příležitost, jak prověřit schopnosti Mercedesu v testu primárního rodinného auta. S trochou strachu zajíždím do podzemních garáží a několikrát kontroluji značku omezující maximální výšku vozidel na 2,00m. Pak ještě kontrolní pohled na štítek pod volantem, který ukazuje varování, že Marco Polo měří 1,99m. Sbírám odvahu a šnečím tempem dojíždím na parkovací stání. Ten pocit zaparkovat své obytné auto v kancelářské budově a jít normálně do práce, to se prostě musí zažít. 

Po dopoledni stráveném v kanceláři vyrážím pracovat už vzdáleně do kempu. Tentokrát padla volba na můj oblíbený kemp s přírodním koupalištěm v obci Nedamov u Dubé. Otevírám střechu, otáčím sedačky, a interiér je opět během chvilky připraven posloužit jako pojízdná kancelář. 

 

Návrat

Večer si užívám celé auto jen pro sebe. Pro jednoho nebo pro dva ten prostor a pohodlí stojí opravdu za to! Ráno si opět trochu postěžuji na tvrdé spaní a po snídani vyrážím zpět do Liberce vrátit auto.

Víkend s Mercedesem Marco Polo stál opravdu za to. Přizpůsobili jsme naše plány povaze tohoto auto a užili jsme si to opravdu náramně. Nutno říct, že kombinace rodinného vozu pro každodenní použití a obytné vestavby mě i přes mou úvodní skepsi značně oslovila. Možnost vyrazit z práce rovnou na víkend s rodinou, to je prostě k nezaplacení!

 

Honza Pacovský, www.vanisti.cz